BRATŘI, milí bratři moji
v dálné rodné domovině,
zápasíte v tuhém boji
a já těkám po cizině.
Hory, doly obzor kryjí,
tmavé moře mezi námi,
noha bloudí po prerii,
ale duše mezi vámi.
Vzdornáť šíje hor i dolů,
divoce to moře hučí,
ale zvěst o vašem bolu
nepředělí, nepřehlučí.
Černé hory mezi námi,
divoké se moře pění,
ale srdce rozrývá mi
zvěst o vašem utrpení.
Nemyslete, hoši, ale,
že tu bídním, chořím v duchu,
učím já se lítat dále
jednou zas na volném vzduchu.
Učím já se přímit šíji,
kde se dosud právo vidí,
volná srdce ještě bijí,
kde je dosud – šťastných lidí.
Leč kdy byl bych orlem v letu
a vy ptáci za mřížkami,
vrátím se z těch volných světů
žít anebo umřít s vámi.