PEVNĚ, pevně, bratři, dále,
v blesku, hromu, svitu hvězd
k volnosti, kam volá stále
povinnost a vlast i čest!
Proti nám a z každé strany
ať se žene vrahů val,
na ránu jak prší rány,
hromem zazní české: Dál!
Dále, dále, vždyť jsme k boji,
kde tak mnohý rek už pad’,
vždycky zas tu českou zbroji
dovedli si ukovat.
Však ta cizí zpupná chasa
není z dubů, ani skal,
však jsou také z krve, z masa; –
čeští hoši, přes ně dál!
Pevně, pevně, bratři, k předu,
kdo je pravý český muž;
a kdo sketa v našem středu,
jdi a cizím pánům služ!
Kdo však věrným českým synem,
hlavu vzhůru, děd jak stál,
a když v svatém boji zhynem,
naše děti půjdou dál!