Skip to content
1879–1950

Vzdech.

Julius Skarlandt

Mrazivý vítr na samotách kvílí, v pochmurném žalmu umlkají lesy. Kalnými mraky žlutý měsíc plove. A moje duše? V dálce bloudí kdesi...

V zamžené dálce! Bloudí tam, ach, sama, jak smutný fantom zakletými kraji, kde beznadějným Smrt svou píseň hraje a modří ptáci v bázni naslouchají...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Vzdech. · Julius Skarlandt · Poetry Cove