Skip to content
1879–1950

Večer.

Julius Skarlandt

V bělostné tváři teskný úsměv dřímá, blankytné oči hledí do dálek. Proud vlasů temných, šíje rusalek andělským zjevem moji duši jímá.

V oblacích píseň houslí mdlá se třese jak liljí vzdech za nocí stříbrných. Pomalu šeří se. Kraj zbožně ztich’. Na nebi druže hvězd se jiskří v plese.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večer. · Julius Skarlandt · Poetry Cove