Pod strání zpuchřelá chaloupka –
kolkolem zelené nivy.
Z daleka slyšet je stříbrné hlasy zvonců
pasoucího se stáda.
Slunce již zapadlo! –
Běloučká pára,
jak závoj princezen
z pohádek tesklivých, zastřela obzor.
Stmívá se, stmívá...
Bosý pasák vesele práská,
žene již domů.
Skotačí, zpívá, frivolní písničku na rtech!
(Až sem už zapadla z dálného města!) –
Poslední červánky uhasly v daleku,
od řeky plíží se stíny...
V zpuchřelé chaloupce zažehli světlo.
Nad strání vzchází zažloutlý měsíc.