Tušíš, jak na tebe hledí
těch smutných očí pár.
V podzimu únavnou šedí
i prudký léta žár.
A víš, že tajemství tvoje
nejsou neznáma jim.
Tvých vášní marnivé boje
s vítězstvím mlhavým...
Chvílemi pro tebe mají
hled tklivý stesků svých.
Tvé chvíle ztišené znají
i zoufalý tvůj smích!
A snové tvoji bledí
jak plynou v rájů čar,
ty víš, že za nimi hledí
těch bludných očí pár...
Mrazivé záští z nich zírá
a nepřátelství blesk.
A smutnou tvou duši svírá
marného Mládí stesk!