Má Werthera, jejž kreslil Chodowiecki,
i Slevogtova Dona Juana.
Zná obou reků v škále city všecky,
hoře i slasti chvějná membrána –
Je kouzla plna zašlá romantika,
i časů nových přelud mátožný.
Nachový plášť a pod ním skrytá dýka.
O lepším světě velkých duchů sny –
Klid zraňuje a hrůza vane z ticha,
leč vábit umí brána kláštera.
Jak žhnul as pocel Girolama-mnicha,
jenž askese byl sama příšera?
I v pekel propast... k nebeskému trůnu
chtěla by donést zkumné plameny!
Až k šílenosti napnout vášně strunu,
vše dáti v plen pro úsměv kamenný,
jenž v tváři Krásy z Nesmrtelna svítí,
jím požehnána jíti do věků.
Být dárkyní, jež Dobra jiskru vznítí,
již bozi skryli v srdce člověku!