Jez došuměl a utich’ v olších mlýn,
trať v daleku jak zlatý had se blyští;
kouzelně vlají mlhy ze sítin
a slunce směje se v červánků tříšti –
Kraj jak by dřímal pod sklem růžovým,
hrad v oblak ční a za ním skalin tesy;
stoup’ k nebi výš’ modravý z chalup dým,
zvon večerní se rozezpíval kdesi –
Jde za stádem svým pastýř s pohoří,
a na roh vydutý hrá píseň třesknou.
Nad doubravou už luna v údol zří,
kde rybníky se jako stříbro lesknou –
Žluť pampelišek děti do věnců
na louce vijí sedmikrásek s bělí.
V les vonný mizí kroky milenců.
A máje čarem chvěje se kraj celý!