Jen v tvář svou lunu zářit nech!
Tak v světle jejím tajemném
Ty nejkrásnějším budeš z všech
myšlení mého žhavým snem!
Těch růží bledých zadrž dech!
Jím bolestně Tvůj ret se chví.
Vzhořelé vášně v plamenech
hvězdami nechť Tvůj zrak se stkví!
Ve vlasů temných mživý jas
květ žlutší vetkni nad topas,
jenž slunečního svitu pln!
Mlh srpnových jak vzrostlá z vln
v mou náruč spěj, jak touha žhne,
má lásko, ráje fantome!