Ta mrtvá její tvář
zalitá plavým vlasem,
v mých snů hasnoucí zář
jak svítí nočním časem!
Oči jak z modrých skel
tak záhadně, ach, plají!
Zasněných rájů žel
a mroucí úsměv mají...
A karmínový ret
jak marným chvěním mámí!
Svou Píseň slyším znět
pod smutku sordinami!