Prostá kytka září v okně,
z jeřabin a modřínu.
V kouzlo podvečera hledím
v sladce českou krajinu...
Šeří se. – Jdou mráčky nebem,
tmí se cesta s topoly.
Země voní čerstvým chlebem.
Ženců písně hlaholí...
Za vodou z chaloupek shluku
výš se týčí bílý hrad –
z dávna obraz! – V hradbě vozů
reka slepého zřím stát...
Chorál božích bojovníků
zní to v sluch? – Jen větru šum!
Klekání jak smírná píseň
stoupá k teskným nebesům...
V okně mém s červánky hasne
jeřabin krvavý nach.
Rabí jako přelud bílý
propadá se v mlžinách...