Bílým jasem čarně svítí
celý záhon – jeden květ,
jako by sbor bílých duší
s nebe na zemi byl slét’; –
...bílé duše – – tuberosy.
Jedny, rozkvetlé již zcela,
vůkol tesknou vůni stelou,
vůni lásky, vůni hoře,
sladkou vůni rozechvělou; – –
– – duše matek – tuberosy – –.
Druhé, rozkvetlé jen zpola,
vlahým dechem plní vzduch,
dechem svaté, čisté něhy,
kterým žije lidský duch;
– – duše dívek – tuberosy. –
A ty skryté ještě zcela
v smaragdovém lůžku květu
něžně ze sna vydechují
čistou vůni rajských světů;
– – duše dětí – tuberosy. –