Když první hvězda zaplane
na dálném nebes blankytu,
já k ňadru tisknu hlavu tvou,
v sen kolébám tě písní svou,
mé dítě!
Když měsíc s nebes vysoka
nám stříbro lije do oken,
v tvůj tichý sen v mém náručí
jen písně šepot zazvučí,
mé dítě!
Když půlnoc černých stínů tmou
kol všecko halí v těžký sen,
zas uspává tě píseň má
láskou a štěstím svěcená,
mé dítě!
Když hvězdy blednou na nebi,
tvou naposled ozlatí skráň,
sníš v loktech matky sladký sen,
mé písně hlas tě střeže jen,
mé dítě!
Když východ v růžích červánků
se zardí jasným purpurem,
mé kolébavky tichý šum
se pojí ku tvým měkkým snům,
mé dítě!
A první slunka paprslek
když zahraje ti na líčku,
já ještě v náručí tě mám
a v sen tě písní kolébám,
mé dítě!