Už zvoní klekání.
Pojď, dítě, půjdem již,
slunéčko za horou,
šero se snáší níž,
už hnedle bude noc.
Už zvoní klekání.
Pojď, dítě, modli se,
tvou čistou modlitbu
andílek zanese
vzhůru tam ku hvězdám.
Už zvoní klekání.
Pojď, dítě, se mnou jen,
ptáčkové utichli,
k zemi se snáší sen,
všecko již usíná.
Dozvání klekání.
Pojď, dítě, půjdem již,
doma tě uložím,
na čílko dám ti kříž,
tvářičky zulíbám.
Dozvání klekání.
Pojď domů, pojď už spat;
okénkem s oblaků
bude se na tě smát
hvězdička zářivá.
Dozvání klekání.
Hleď, jak se usmívá
na nebi měsíček;
teď mrak ho ukrývá –
také jde spat.
Doznělo klekání.
Nad zemí kráčí noc,
všecko už usnulo. –
Pojď, dítě, dobrou noc,
půjdem už spat!