Zde plynu mořem zdáleným,
A zřím okem rozpáleným,
Jak skvělá vlnka zaplesá,
Kdy slunce v lůno jí klesá.
Nade mnou však se valí kouř,
Divá se hrozíc blíží bouř,
Zakrývá nocí oblohu;
Já nazpátky již nemohu!
Ó větře, ku břehu mne žeň!
Ó moře, vztekem se nepěň!
Však bouře, hle, tak divoká,
A vlna, och, tak vysoká! –