Hoi, vy hory, modré hory,
Kam tak smutně pozíráte?
A vy řeky, chladné řeky
Co svým hlukem v toku lkáte?
Co vy lesy, tmavé lesy
Nocí zatmělou hlučíte?
I vy hvězdy, nebes oči,
Rosní kapky proč slzíte?
„My za poutníkem slzíme!
V dalekou cizinu zašel;
Nocí bloudiv, mdlobou klesnul –
Cestu zpátky již nenašel!“