Na horu jsem vstoupil, pode mnou pak země
Probuzovala se v soumračném svítání:
Jitřní dechy květin zavívaly ke mně,
Zářilať jitřenka v temném usmívání.
Nade mnou tu skály k nebesům se pnuly,
Pode mnou se pěnné jiskřily potoky;
S modra vysosti pak mi záře kynuly,
K dolině však luhy vábily mé kroky.
Tu mé srdce blíže vinulo se k zemi,
Oko však k zlatému zhůru zřelo moři,
A duch mladistvými letěl perutěmi
Ku pramenu světla, k růžoretné zoři.