Nocí slavík žaluje
Po háji lásku svou,
I ohlas opětuje
Píseň žalostivou.
Skřivánek lásku pěje
Svobodným lučinám;
Zefír jak zavěje,
Šumí jen lásky klam.
Víc než slavičí city
Se tají v srdci mém,
Však bol spočívá skrytý
V snění zádumčivém.
Dél nemohu zapříti
Ten plamen ohnivý,
An chladne živobytí,
Bez lásky práchniví.
Nechť zpěvem se vyvine,
Co ve mně spočívá,
Než srdce mé zahyne –
A s srdcem píseň má.