Keři růžný na obloze,
Večerem proč spadávají
Květy tvé, v planoucím moři
Slunečním co zářívají?
Bohyně, jíž jsi prokvítal
Tak mladistvou spanilostí,
Jejíž oblesk tě osvítil,
V náruč klesla již temnosti?
Blízkost její tě živila;
Západ její smrtí tvojí
Jest? O, věrné lásce
Jedna smrt jest smrtí dvojí!