Skip to content
1813–1877

XXIII.

Karel Sabina

Osvěcujte, hvězdy, smutnou dráhu mou, Cestou bych nebloudil věčně ztemnělou; Nocí by pozemskou vzhled roznícený Domov touhy svojí zřel osvícený.

Osvěcujte, hvězdy, stopy tajemné, V temnu bych neminul povolání své; Duch by omámený sprostou všedností Zemi nekořil se hnusnou podlostí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIII. · Karel Sabina · Poetry Cove