Ku nápěvům listů šumících,
K libému větru lehkých vání
Se po horách i v dolech bdících
Rozléhá zvučné zaznívání.
Proč tam se žel a radost střídá
V rozličném zpěvců lesních hlasu?
Ach, tamo slavík hrobky hlídá,
Tam – skřivan poskakuje v klasu.
A ptáš-li se, proč onen želí
A ten proč vesele si zpívá,
Jen sama nechť ti píseň sdělí,
Co v srdcích zpěvců se ukrývá.
I pakli jednou zpěv vřelého
Ze srdce k tobě až zavlaje:
Netázej se po zpěvci jeho,
Po citu jen, v němž zpěv uzraje.