Slyš, zvonků smutné znění
Se nese krajinou,
Již slunce pochovalo
Zář v temné mraky svou.
Provázíc mlha pohřeb
Mdlý obzor zastírá,
A hory, moře želí,
Že slunko umírá.
Ó, neplač srdce moje,
Že pohřbil slunce zvon;
Jej zjitra zas probudí
Ten samý zvonku tón.