Mnohé sladké zvuky ve mně zaznívají,
Mnohé jemné písně v duši spočívají,
Někdy jakby ráje se mi otevřely,
Jakby andělův mi sborové zapěli!
Někdy pozemské se mlhy rozstupují
A tajemství světa vše mi odhalují.
Někdy do hlubin mi srdcí lze pohlídat,
Někdy myšlenkové hlubiny dozvídat –
Ale jen na krátké, kvapné okamžení,
A jižjiž se v lidském octnu zas omžení,
A chci-li vylíčit spatřené vidiny,
Lze jen slabé podat ozvěny a stíny.