Vítám vás, ó tiché kraje,
Svědkové dětinství mého!
Ještě vzduch libý zde vlaje
Z borku mně tak přemilého;
A ty pole i ty hory
Jako jindy prokvítají,
Zpěvců lesních hlučné sbory
Známým zvukem mne vítají.
Vítám vás, potůčky vnadné,
Kde se mi tak krásně snilo!
Lůžko vaše věčně chladné
Břeh svůj ještě nezměnilo;
Vlnky vaše odplynuly,
Odplynuli blazí dnové;
Vlnky zas se přivinuly –
Ne však mé mladosti snové!
Vítám vás, vy sady skvostné,
Kde co dítě jsem pohrával,
I květinky vy milostné,
Z nichž jsem věnce si plétával!
Zimou kleslým v políbení
Jara život vám zasvítá –
Mne jen v žádném probuzení
Jaro zašlé neuvítá!