Den umírá můj; – v západu splyne
Žel a blaho mého živobytí.
Poslední chci ještě záře zříti –
Tu noc temná v černý plášť je vine;
Tváře blednou, světlo světů hyne.
„Vábné obrazy bájného žití,
Vašich vnad kde čaromoc mi kyne,
Tam opuštěnému lze mně jíti.“
Hle, rozjitřená tu záře vzplane
Jasněji než z oblak slunka hled.
Skvělou zoří nový den mi vstane.
Zem oplývá v čarodějném chvění,
Divů plný se otevře svět,
Kročím ve vlast básnického snění.