Již pozemské tvory všechny
V mlhavý se závoj kryjí,
Jen zde onde mezi mrakem
Matné ještě záře žijí.
Soumrak již se k zemi schvívá,
Vše, co drahým člověku je:
Med radosti, blaho žití –
Mocně srdce donikuje.
Ach, to všecko nepodává
Poklidu mi žádného;
Víc než radost, nežli žití
Hledá touha srdce mého.