Ó bych moh’ co volné ptáče
Jara svobodně požívat!
Povětřím bych se proháněl,
Blaho mé by bylo: zpívat!
K větvi bych od větve lítal,
Zpěvem každé kvítko vítal.
V stínu háje, kde pocestník
Umdlený by odpočíval,
Nade ním bych poletaje
Píseň o domovu zpíval;
O dětinských časech blahých,
O příbuzných srdci drahých.
Mladé lásce bych se zjeviv
Tajné city v srdci budil;
Zoufalce bych potěšoval,
Želů vzdechy zpěvem pudil;
Na hrobech k smutnému lkání
Pěl bych písně o shledání.