Ty se mne tážeš, proč k radosti
I k želu sobě zazpívám?
A rozčilené srdce hořem
Marnému světu odkrývám?
Ó, ptej se zpěvného slavíka,
Proč každonočně hlasem svým
Své žely i své blaženosti
Zjevuje stromům ztemnělým.
I proč slzívá, ptej se růže,
Již dechy rájské splodily;
Kde jejich, tamť i moje písně
I slzy mé se zrodily.