Vznášejme se bez strachu nad hladinou
V neskončené světa dálky;
Nechť větry o zápas loďku ženou,
Nás v bouři těší moře války!
Nechť k obloze vlnka plavce vynáší,
Neb člun hlubokého do bezdna padá:
Zas slunko vystoupne a chmury rozpráší,
Zmužilému osud zahynouti nedá!
Zde strom nešumí, zde se růže neskví,
Kde vlnka vlnku zahání;
Však v hloubce zář se korálů jeví,
V skalinách nám perle se schrání. –
Jen veselé zpěvy nás doprovoďte,
Daleko pozemský náš je cíl!
Divoké valy mořské zas se ukroťte,
By plavec nadarmo netoužil – nežil!