Hoj, kdo v naší české vlasti
Nezná pověst o Blaníku,
Kde v naději dřímá pluk
Mužných, českých bojovníků?
Až nad vlastí slunce vyjde,
Slunce jarobujné, jasné,
Z bludného procitnou spání;
Hvězda nepravá uhasne.
Denně však, v půlnoční roucho
Hory temeno kdy skryté,
Volá hlas v Blanické stráni:
„Bratři, ještě pevně spíte?“