Proč já nejsem mladým orlem na horách bydlícím,
Silou bouře, mohutným se křídlem honosícím?
Tehdáž v rodné bych obydlí, tam pod jasné nebe,
Na vysokou skálu unes, má Zulečko, tebe;
Mlha ranní tvou by krmí byla,
Sluneční by zář tě napojila.
Proč já nejsem vychovancem pustiny volnějším,
Hrdým komoněm i smělým a větrů bystřejším?
Tehdáž bych, Zulečko, tebe mžikem unes v kraje,
Kde se Ural vine šedý, vichr chladný vlaje;
Bujná tráva tvou by krmí byla,
Bystrost větrů by tě napojila.
Proč já nejsem lesů vládcem bouřlivým i strašným?
Zvěřelomným medvědem neb vlkem krvolačným?
Tehdáž bych, Zulečko, tebe unes mezi skály,
V outočišti lesních stínů, tam bychom okřáli!
Ptactva píseň tvou by krmí byla,
Stínu chladnost by tě napojila.