Tys dlela v chrámě v modlitbách,
má holubičko zlatá,
pan pater kázal o lásce,
jak má býť čistá, svatá.
Přiletli s nebe andělé
a k Tobě sklonili se,
šat oblekli Ti z lilií
a s Tebou modlili se.
Pak spletli Tvoje kadeře
v síť hebkou, zlatem tkanou,
a na ně dali korunu
rubíny vykládanou.
V Tvou ruku žezlo vložili
a na šij’ řetěz zlatý,
pás kolem těla růžový
a diamantem spjatý. – –
Hleděl jsem, drahá, za Tebou –
dál, nevím, co se stalo...
mně slzy z očí kanuly,
a srdce usedalo.