Vy neznáte matičku mou,
ale kdy byste ji znali,
její srdce, její duši,
hned byste ji milovali.
Zatoužili byste sobě
u ní dlíti v slasti tklivé,
tisknouť mozolnou jí ruku,
hleděť v oči starostlivé.
Blahem by se duše vaše
v jejím blízku rozechvěly,
a na jejím věrném srdci
plakať byste zapomněli.