Byl veliký jsem věru král:
Mým trůnem láska byla,
mou říší ideálů říš’,
mou královnou má milá.
Nám každý pohled zákon byl,
jejž v oku jsme si četli,
a v tiché, vroucí radosti
nám růže blaha kvetly –
Však přitáh’ hrdý nepřítel
s družinou vášní smělou –
to skutečnosť – ten říši snů
hned první zbořil střelou.
Trůn zmizel, prchla královna
i říše ideálův –
Jak žebrák bloudím vyhnaný –
Toť osud mnohých králův!