Andělíčku boží, strážce můj,
má panenko, mě si zamiluj!
Touhy můstky duše spojme sobě,
by má láska mohla chodit k Tobě
a Tvá zase v smutnou duši mou.
Nechť se snoubí spolu naše rety –
ó tu vzniknou v srdcích nové světy,
budem bloudit’ blaha krajinou!
Kolem sebe všeho zapomníme,
život lásce, sobě zasvětíme
a v tom svatém, vroucím obcování
setrváme, drahá, do skonání!...