Aj Vesna jako panenka
oděná v lesk i růžný šat
přiletla s trůnů blankytných
tak dětinně, tak plna vnad.
A kam jen hledne, poupátka
prokouknou očkem blahostným,
a kam jen dýchne, pěvců sbor
hlaholí hymnem radostným.
Jí každé srdce písní květ
hned skládá v božském nadšení,
a náruč ona rozpíná:
Ó pojďte, buďte blaženi!
Jí každá duše plane vstříc,
by od ní ssála proudy krás,
a vroucím slovem ona dí:
Buď šťasten, blažen každý z vás!
Jí každá mysl rozkvétá
v sen štěstí, v čarodějný luh,
jí mluví svatá příroda,
jí mluví Tvůrce, láska – Bůh!