Z strašlivého Kostohradu*) Všeplenícý Rekyně**) S rytířstvem svým hrůzotvářným Táhne tvorů Dusyně –
K zahubení mládence Zbrojní šípy Odděnce.***) Černý jak noc nejtmavější Praporec spřed plápolá,
Za nímž hrozné vojsko snědé Zhouby píseň hlácholá. Ubohý – ach! – mládenče – Smrt již vede odděnce.
Všickni tvorové se děsý: Krutý týgr – sylný lev Pod zem leze jako krtek – Stydne strachem vřelá krev,
Vida hrozné odděnce, Potřít – zhubit mládence. Též y před tím černým hejnem Rozsápaní větrové
Do propasti zapadají – Mlčejí y hromové. – Tak smrt všecko v mocy má, Všemu sýly odjímá! –
Lelkův, sejčkův hrozný bukot Vyprovázý Smrti pluk; Strašné drápův harcování Množí k ustrnutí hluk –
Smrt již strojí vojsko v šik: Vítězný tuť slyšet křik. Mládenče – ty v vyražení, Jsa bezpečen, trávíš den –
Zpoleháš se na svou mladost – Rozkošmi jsy opojen: – Ale shlédni! – „Běda mně!“ Vzdychá onť –: „Smrt již jest vně!“
Všecku sýlu v sobě sbírá, Chtě tu smrti zdorovat; Však jak marná jeho půtka! – Vítěz, Smrt, ví bojovat. –
Byť byls obr – Samson sám, Zmůže předc tě Smrti šrám. Tu se Mladík leká – děsý – Kvílí – hořce běduje,
Že již musý v stkvoucým věku Odtud – sobě stěžuje. Zpurná smrt již táhne meč – Mladík tratí zrak – sluch – řeč –
Hrůzou celý ohroměný Leží polomrtev zde: Duch pak jeho v těžké bídě Volá: – „Kde mně pomoc, kde?
Neochráníli mne Bůh: Tak jest schvácen y můj duch!“ Tu pak vidí nad sníh bílou Pannu s nebes sstupovat;
Komonstvo jí nejslíčnější Počíná zde hymnovat: „Slává Nesmrtedlnosti Králujícý v věčnosti!“ –
„Zhubkyně těl zrušitedlných Odstup!“ – hlásá nebes Zbor – „Tělo za koříst sy uchop! – Odstup do svých morních hor!
Poddán jen ti z prachu kloc: Nad duchem ti žádná moc!“ „Nestrachuj se“ – libě mluví Nebes Panna k bídnému –
„Že jsy pevně v Krysta věřil, Tak pojď k sydlu věčnému! Častos kles syc: – však tvůj žel Smilování obdržel.
Duše, pojdiž do radosti, Která čeká na tebe! Za mzdu ctnosti – nábožnosti – Zanech svět! – pojď do nebe!
Blaze tobě pro tvou ctnost! – Ní tuť letíš v blaženost.“ Nezpouštěj se nábožnosti! Nedej se svést, Mládenče!
Nevíš – nevíš, kdy zas vyšle Na tě Smrt své Odděnce. Víra, Ctnost buď vždy tvá zbraň, S Bohem lehej – s Bohem vstaň!
Cookies on Poetry Cove