Kam se vrhnem – co sy počnem –
Matko, Matko! – bez tebe?
Všecko spustlo – pro nás ssmutlo –
Proč nás dělíš od sebe?
Milé dítky! – z vůle Boží
Musým s tělem od vás jít;
Však můj duch vás neopustí –
Chcyť já v vašem srdcy být.
O, jak rádi srdce dáme
Tobě za tvůj příbytek!
Bůh a Ty v něm nám – nám bude
Za nejdražší nábytek.
Dobré dítky! – že tak volně
Srdce za byt dáváte –
Že je Bohu a své Matce
Celé odevzdáváte.
Jak se jináč odměniti
Máme za tvou lásku dost?
Za tvou o nás velkou péči –
Za tvou stálou upřímnost?
Nábožnými vždycky buďte –
Ctnostný život budiž vám!
To jen sobě za odměnu
Od vás, dítky! vyžádám.
Při tvém hrobě přisaháme,
Šlechetnými stále být,
V svornosti a v bázni Boží
Chcem svůj život vyplnit.
Tento umysl váš svatý
Bůh vám hojně požehnej!
Tím já sobě ve svém hrobě
Odpočinu příjemněj.