Dobrá Matko! – Pokoj budiž
Tobě v tichém hrobě tvém!
Sladce dřímej do vzkříšení
Po vystálém kříži svém!
Což y máme s světa bráti,
Nežli všelijaký kříž?
Každý skouší, že den po dni,
Rok po roku bývá tíž.
Outrpnost a oučinlivá
Láska hasne víc a víc;
Mrzutostí – svárů – soudů
Dnem se plodí na tisýc.
Dobře nám, že všecka bída
Tře jen tělo krátký čas;
V hrobě oudy odpočinou,
Duch pak letí k Bohu zas.
Dobrá Matko! hrob tvůj bude
Vždy nám za potěšení:
U něj srdce utrápené
Najde vždy polehčení.