Bůh, jenž mne vám, milé dítky,
Za věrného Otce dal,
Velí, bych své tělo zemi,
Ducha pak Mu odevzdal.
Vemte při tom loučení
Toto ponaučení!
Boha v srdcy, v mysli mějte,
Bůh buď jedinký váš cýl:
Plňte všecko nejochotněj,
V čem vás Krystus vyučil!
V slovech, v skutcých, v myšlení
Panuj Jeho učení!!!
Zákon nejvyššího Boha
Naplní vás Moudrostí,
Kteráž srdce, též y ducha
Sdaří stálou radostí.
Tať jen dá vám důstojnost,
S té vám skvěte spokojnost.
Střídmí buďte! – tím jen zdraví,
Dlouhověcý budete:
Pilností a věrnou pracý
Všudy chleba najdete.
Dobrou pověst hleďte mít: –
Příliš po cti nedychtit!
Mocnářovi, též své Vlasti
Pevnou věrnost chovejte!
Všecko, co vám Vrchnost velí,
Snážně, rádi konejte!
K zvelebení obce své
Pomáhejte poctivě!
V vašem s lidmi obcování
Panuj láska – poctivost;
Vzdal se od vás hněv a závist,
Po zlém zysku dychtivost!
Spravedlivě smejšlete,
Tím jen lásky najdete!
Ctěte starce vší cti hodné,
Volně slyšte učení,
Jenž vám věrně předkládají,
Jak jim dalo skušení;
Kdo sy starých nevšímá,
Jen sy štěstí odjímá.
Milé dítky! Tím zde končím
Všecko napomínání.
Dobře vám buď! – ó můj Bože!
Dítkám mým dej žehnání,
By se ctnosti oddaly,
V lásce k tobě skonaly!