Vzhůru Poutníčkové,
Janův miláčkové!
Již se třpytí dennice.
Srdce vylívejte,
Bohu díky vzdejte,
Chvály Bohu pějíce!
Bože! k tvé cti slávě
Dejž nám, bychom zdrávě
K Praze cest svých konali;
V vroucý pobožnosti,
V pravé nábožnosti
Janův hrob zas objali.
Již již ranní záře
Zvěstuje nám tváře
Nebeského slunéčka,
Kteréž osvěcuje,
Všecko obživuje,
Vkládá radost v srdéčka.
Hory, doly, háje
Milostného Máje
V slíčné kráse plesají;
Velká dobrodiní,
Kteréž Bůh nám činí,
Přeslavně všem hlásají.
V rozmanitém kroji
Slavně, krásně stojí
Strom, keř, kvítek, bylina;
Moc a slávu Boží
Ohlašuje, množí
Travička y křovina.
Pahrbkové, houští
Libé vůně pouští
Do ranního povětří,
Touž se naše tělo,
Pakli oslabělo,
Posylní a ušetří.
Utěšeně pějí,
V srdce radost lejí
Ptáčkův hluční kůrové;
K tim se přidávají,
Hluku vydávají
Nezčíslní broučkové.
Všecko v harmonyi
Koná symffonyi
Tvůrcy svému povděčně;
Nebesa y země,
Na ní každé plemě
Čest Mu vzdává srdečně.
V tomto jítřním času
Spojme s tvory hlasu,
Bohu chválu vzdávejme!
A tak putování
Dojde požehnání,
Tohoť z nebe doufejme.
V této nábožnosti
V pravé pobožnosti
Pojďme k hradu Pražskému!
Svatý hrob zde ctěme,
Proseb svých tuť vzdejme
Vroucně Janu Svatému!
Na přímluvu Jeho
Dojdem cýle svého,
Nabydem, oč žádáme,
Když se k polepšení
K Bohu navrácení
S celým srdcem oddáme.