Miluji ženy, jež na útlých nohou
jak vzpomínka do srdce vtančiti mohou,
ženy, jež v náručí domovem svítí
a ovinou slovy jak věnečkem kvítí.
Miluji ženy vzpurné a mladé,
jichž úsměvy slibují, polibek krade,
jež rozkvetou s večera, po ránu zradí,
protože do dálek volá je mládí.
Miluji plaché a marné ženy,
jež láskou jsou k bolesti přetíženy,
ženy, jichž ústa zulíbána
zahoří krví jak nesmířená rána.
Miluji ženy ryšavé, zlaté,
jež hřešíce nejhlouběj, nejvíc jsou svaté,
ženy, jež pod dechem lásky jsou zmámeny,
když je však obejmem, navždy jsou vzdáleny.