My,
synové dvacátého století,
životem zplození
životem prokletí
jsme noc, která drtí.
Na vyhublých ramenech
neseme v plamenech
standardu smrti.
K hořícímu nebi
zlatými hřeby
přibili naše ruce:
však bída a děla
nám uhnětla těla,
ať žije revoluce!
Miliony je nás
v nichž dozrává čas
v krvavý květ.
Z hrobů jsme vstali
kladiva vzali
jdem ukřižovat svět.