A bude-li mi souzeno
předčasně klesnout v hrob,
pro smrť mou dlouho netruchli,
slzami jen mě skrop.
Ať pohřeb můj je beze slov
a bez placených řečí –
nedej mě pohřbít na hřbitov,
výnosnou dílnu něčí.
A obětovní zpěváci
mnou tenor svůj ať neztrácí.
Ať odnesou mě v půlnoci
do temných horských lesů,
a můžeš také pomoci
nasázet na rov vřesu.
Až z jara vstane duše má
a pro mne zchřadlé oči,
vlhkýma půjde polema
a k oknům tvým se stočí.
A budeš-li ty šťastna s kým,
zpět do lesů se obrátím.