Ze šera klášterů když vyšli na vzduch čistý,
ze přítmí dusného, kde hnili po věky,
kde spáti nechali trpící bledé Kristy –
před sebou viděli svět širý, daleký.
Radostným životem továrny žily, města,
i v chaty vesniček dech teplý jara sáh'.
V obzory modravé se zatáčela cesta,
a ohně naděje hořely na horách.
Na pole kvetoucí zář sluneční se lila,
obloha jásavá se smála do dáli.
A v zemi dřímala nesmírná skrytá síla,
jež v ráno nejbližší se bouřně provalí.