Přicházím k tobě v tichý večer bílý.
Jde sice podzim krajinou,
však v zemi dýše tolik plodné síly,
že ještě květy nezhynou.
V té zemi plamen nikdy neuhasne,
krev v jejich žilách kolotá.
Přišel jsem k tobě zvěstovat ti jasné
evangelium života.
Pozvedni svoji nakloněnou hlavu –
jen silná touha zvítězí.
A starých zvyků, cností, věr a mravů
roztrhni těžké řetězy.
Ohníčky malé nechť se v jeden slejí,
jenž dálkám bílé světlo dá.
Zašlápni mdlou a smutnou beznaději,
která ti duši rozhlodá.
Tvůj bratr, muž, ti ruku k cestě dává
přes kamení a močály.
A tvoje krásná zlatovlasá hlava
zazáří teple do dáli.
Je město mrtvo. Lidé klidně dřímou.
Hlas nezní do noci.
Vstaň, drahá. Půjdem spolu hladem, zimou,
osvobození otroci.