Jsem tichý poeta a romantický snílek,
do hlubin báječných mě sen můj ponoří,
vášnivý milovník jsem erotických chvilek,
jež duší planou mi jak maják na moři.
A nevím ani jak – a octl jsem se tady.
Chlad mrazný táhne tu a srdcem proniká.
V tom chladu dohasl můj veškeren žár mladý,
nic ve mně nezbylo než touha veliká.
Ta touha planoucí, vše obejmout a vztýčit,
do dálek nesmírných svůj rozhoditi jas,
neznámé květiny svým teplem nechat klíčit
a bujnou úrodou se naplniti klas,
snad stále jíti sám a cestou smutnou, dlouhou,
snad život nenajít a hynout zemdlený.
Já plně rozhořím tou velikou svou touhou,
jež ve mně rozpíná své mocné plameny!