Já na vás čekal jsem, na sen své touhy žhavý,
já po vás volal jsem, když přišlo mládí mé.
A často vzpomněl jsem na vůni vaší hlavy,
na smutek života, jímž oba kráčíme.
Pod slunce laskáním se otvírala země
a jaro bylo teplé, vonící.
Ó hledám Vás. Kde jste? Proč nepřišla jste ke mně,
když jsem šel opuštěn ponurou ulicí?
Tenkráte byla řeka rozvodněna.
(Ne že bych pomyslil: ta lůžko uchystá!)
A vy jste nepřišla. To byla jiná žena.
A voda byla kalná, nečistá.