Skip to content
1887–1944

GLOSSUJI HOŘCE...

Josef Rosenzweig-Moir

Jsem uzavřen v ovzduší šerém uzoučkých nízkých obzorů. Curriculum: jsem desertérem rudobílého praporu.

Miláček pokrokových židů (viz drobné půtky v „Rozvoji“), glossuji hořce svoji bídu v bázni boží a pokoji.

A hnusí se mi dobrodiní, jež zaplatí se zapřením. Odpusť jim, nevědí, co činí. Ale já už se odměním.

Neb čekám jenom na tu chvíli, kdy srdcem v žhavém nadšení rozšlehne se mi plamen bílý a všechno v popel promění.

Já, tichý ctitel revoluce, v ústraní toužím sám a sám, neznámým krásám tisknu ruce vstříc hledě slavným revoltám.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
GLOSSUJI HOŘCE... · Josef Rosenzweig-Moir · Poetry Cove