Kdo jest mezi přátely živ svými,
Ach ten jestiť mnohem šťastnější,
Než kdo putování vezdejší
Snad jen koná s lidmi nevrlými.
Pospolitě s bratry upřímnými
Trávit život, jest dar vzácnější,
Totě poklad v světě krásnější,
Oplývat než statky všelikými.
Ale není nám to štěstí přáno
Vždycky s přátely jen obcovat,
To být nemůž lehce zachováno;
Poutníky zde jenom býti máme,
Každý musí jinak putovat,
K jedné však se vlasti ubíráme.